Každé dítě je individuální bytost, která na změnu prostředí reaguje odlišně. Nelze proto jasně říci, co se má a nemá udělat nebo jak dítě bude či nebude prostředí snášet. Dětské koutky jsou dobrým místem, kde si vaše dítě pohraje zatímco vy se věnujete aktivitám, které byste s dětmi zvládla jen stěží. Vztah k dětskému kolektivu a společné hře se vytváří až po třetím roce života. Do té doby vyžaduje spíše individuální přístup a často se tak můžete setkat s negativní odezvou ze strany vašeho malého drobečka. Z praxe je známo, že děti, které jsou od malička vychovávané pouze maminkou, mají se začleněním mezi své vrstevníky větší obtíže než děti hlídané střídavě jak rodiči, tak i jinou osobou. Při rozhodnutí o umístění dítěte do koutku či školky, kde bude svůj den prožívat s jinými osobami, je nutné, dbát na základní věci jako např.:

  • seznámení se s pečovatelkou či pečovatelkami, které se dětem v daném zařízení budou věnovat
  • ověřit si reference či zkušenosti
  • dbát na pravidlo, že na jednu pečovatelku by nemělo být více než 5 dětí, přičemž samozřejmě záleží na věku dětí, čím jsou starší, tím by dětí mohlo být na pečovatelku více

Často se doporučuje, aby v případě, že má dítě svoji oblíbenou hračku ji mělo při alespoň první návštěvě s sebou. Také je vhodné, aby rodiče dítě před návštěvou nového prostředí na tuto situaci připravit – vyprávět o věcech, které ho čekají, o kamarádech, se kterými si bude moci hrát a dalších pozitivních věcech, které prostředí plné dětí podobného věku přináší. Nepsaným pravidlem pro usnadnění začlenění je také první návštěva v doprovodu rodiče, který bude moci být po celou dobu hlídání přítomen a postupně dobu strávenou s dítětem v koutku či školce snižovat až si dítě úplně zvykne na nové prostředí a přítomnost rodiče mu bude lhostejná. Adaptace dítěte, které je již na školku poměrně zvyklé je zhruba 10 min. V případě, že se dítě hned na začátku vyleká, vytvoří si ke koutku negativní vztah, který se může projevit i při návštěvě jiných zařízení pro děti.

Bohužel jsou i situace, kdy všechna tato pravidla jsou dodržena a přesto je dítě v koutku nespokojené a smutné. Spousta dětí je zvyklá na neustálou pozornost a péči ze strany rodičů a bohužel v koutku, kde má pečovatelka na starosti více dětí není v jejich silách se individuálně věnovat každému zvlášť. Je její povinností rozdělit svou pozornost rovnoměrně mezi všechny děti. Pak je tedy nutné zvážit, zda by nebylo vhodnější, aby mělo dítě svoji individuální chůvu a zda by hlídání nemělo probíhat v prostředí, které zná.

Jak již bylo psáno na začátku textu, je nutné brát také v úvahu věk dítěte, čím starší dítě je, tím je pro něj adaptace v novém prostředí snadnější a více si společnosti svých vrstevníků užije.

Vše jsou to jen rady a doporučení, ale vždy je nutné se rozhodnout podle zájmů dítěte, které nejlépe znají rodiče.